Sobota 8.srpna 2026

Probuzení do poklidného slunečného rána je pro nás zcela normální. Možná si ani neuvědomujeme, jak nám Pán žehná. Uvědomíme si to teprve tehdy, když slyšíme od našich sester z Ukrajiny o bombardování jejich města, o smrti jejich přátel, o bezesných nocí jejich sousedů ve sklepech a krytech. Díky Pane za tvou milost, díky za mír a svobodu v naší malé zemi.

Sobotním úkolem s názvem „Duchovní dary“ nás provedl Jenda Petrovič. Nejprve nás vyzval k přečtení veršů, o které jsme se při studiu opírali.

1 Kor 12, 7.-11., 1 Kor 12, 27.-31., Ef 4, 11.-13., 1 Petr 4, 10.-11.

Bratr Jenda si pozměnil osnovu úkolu na tyto body:

  1. Výčet duchovních darů
  2. Účel, proč byly dary dány a jak se mají využívat

Více >

Sobota 1.srpna 2026

Snášíte těžce současné vysoké teploty? Jeďte se ochladit do Egypta. 😊. Nebo přijďte do naší příjemně vychlazené modlitebny, kde se osvěžíte na těle, ale především na duchu.

I přes tropická horka se nás sešlo v prvním srpnovém dni celkem 21. Jsme Pánu vděční za všechny, kdo mohli dnes přijít. Úkolem sobotní školy s názvem Vše k Boží slávě (1Kor 8-10) nás provedla sestra Iva Chárová. Apoštol Pavel varuje korintské před modloslužbou a před nechtěným svedením bratří slabších ve víře. Jak dosáhnout toho, abychom vše dělali k Boží slávě?

Pavel využívá téma pokrmů obětovaných modlám k tomu, aby poukázal na hlubší problém – na nedostatek vzájemné lásky a hrozbu rozkolu ve sboru. Varuje před intelektuální pýchou, která vede k povýšenosti a rozdělování společenství. Podle Pavla i Mojžíše je poznání, které neprovází láska, naprosto bezcenné.

Pavel se setkal s kritikou, se zpochybňováním jeho poslání. Všeho se vzdal, aby předešel problémům a závisti, které by mohly posluchače odvádět od  Ježíše. Pavel rozlišoval mezi zaměstnáním a posláním.

Izraelité opakovaně v dějinách národa selhávali. To samé se stává i nám, přestože známe Ježíšův příběh a dílo. Pavel vyzývá, aby křesťan přistupoval k životu s disciplínou, umírněností. Opíral svůj život o Krista, permanentně byl ukázněný, je nám příkladem. Zápas křesťana je celoživotní záležitost.

Modlou se stává cokoliv, co si nárokuje pozornost a slávu patřící výhradně Bohu. Pavel zdůrazňuje, že Bůh od nás očekává bezvýhradnou věrnost. Upozorňuje, že modloslužba vyvolává Boží „žárlivost“. Jako účinnou ochranu před modloslužbou uvádí zásadní pravidlo, kterým odkazuje na známé „Šema“ z Dt 6,4.5: „Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný. Budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou.“ K přikázání nade vše milovat Boha později Ježíš připojil i druhou část: „Miluj bližního svého jako sám sebe!“ Pavel ukazuje, že zásadu lásky k Bohu a bližnímu je třeba aplikovat i v praktických situacích. Zdůrazňuje, že i to, co je samo o sobě dovoleno, nemusí být vždy prospěšné nebo budující, pokud to zraňuje svědomí jiného člověka

Co znamená svoboda v Kristu a jak jí dosáhnout? Znamená to, že si můžu dělat co chci? Bůh nás osvobodil od hříchu, viny a odsouzení, ale ne od zodpovědnosti, poslušnosti.

Apoštolova varovná slova určená korintskému sboru platila v každé době, zvláště naléhavě však promlouvají k současným lidem. Modloslužbou neměl Pavel na mysli jen uctívání model, ale také sobectví, lásku k pohodlí a uspokojování svých vlastních tužeb a vášní.“ (AA 316.317; PNL 182)

„Pokud vidíte, že děláním určitých věcí, na které máte plné právo, bráníte pokroku Božího díla, zdržte se toho. Nedělejte nic, co by mohlo uzavřít mysl druhých před pravdou. […] Všechno může být dovoleno, ale ne všechno je prospěšné.“ (9T 215)

Kázáním z Božího slova nám posloužil bratr kazatel Hynek Dona. Audiozáznam najdete na našem webu.

Více >

Připravujeme pro vás nové besedy

Sobota 25.července 2026

S velkou radostí jsme dnešní slunečné ráno napočítali v našich řadách více než 20 účastníků bohoslužby. Po úvodní chvále a žalmu 98 jsme si sdělili dojmy, prožitky a zkušenosti z minulého týdne. Vzpomněli jsme také přednášky našeho známého německého evangelisty Kornelia Novaka, které probíhají ve Vsetíně v parku a na Damašku. Řada z nás byla na dovolené a bylo tedy zač děkovat – všichni jsme se v pořádku vrátili.

Sobotní úkol s názvem „Hřích v církvi“  měl původně probírat  bratr Miloš Mroček, který ale odjel za svou manželkou na manželská setkání ve Strážovicích. Jeho úlohu přebral bratr Franta Tomanec.

Více >

Sobota 18.července 2026

Sobota 18.7.´26 byla již třetí v pořadí letošních prázdnin. I počet účastníků, (sešlo se nás 17), jen potvrdil, že čas dovolených zdaleka ještě nekončí. Přesto všechno jsme se těšili z opětovné účasti Květušky T. a navrátilců z dovolených zastoupených Mročkovými a naší Svatkou Balážovou. Taktéž jsme s potěšením mezi sebou přivítali milý manželský pár Kogutových z Nového Jičína. Bratr kazatel nám v krátké době již po druhé přijel posloužit kázáním z Božího Slova z tohoto nedalekého, sousedního sboru. Bohoslužba byla opětovně zahájena nejen písní, modlitbou, ale i čtením Žalmů, a to vše pod vedením sestry Jindřišky Mročkové.  Poté již předala slovo setře Aničce Petrovičové, která nás provázela sobotní školou. Zážitků z uplynulého týdne naších bratří a sester bylo tolik, že byl roztomile překročen i čas určený pro vzájemné sdílení.

Po reorganizaci zasedacího pořádku, otevřela sestra Anička téma myšlenek úkolů pro tento týden, Jednota v Kristu. A téma to bylo vskutku aktuální nejen pro Korintské před dvěma tisíci lety, ale jak následující okamžiky potvrdily, je dané téma aktuální pro nás i v dnešní době. Roj myšlenek, poznámek, zkušeností a názorů bylo vrchovatě. Chvílemi jako židovská, a ne sobotní škola. Ale právě v tom je krása a požehnání našeho malého valašskomeziříčského sboru. Ta atmosféra se musí zažít a prožít. (To jen pro vysvětlení čtenářům, kteří netuší, jaký zážitek mohou mít účastníci této části pobožnosti.)  Mnoho otázek ze strany vyučující, a ještě více odpovědí ze strany zúčastněných. Pavel ve svém prvním dopise kárá, napomíná a vysvětluje církvi v Korintu, co je špatně, co a jak by se mělo změnit. Nejednota ve zdejším společenství byla tak velká, že se vytratilo i Kristovo poselství. A jak je to v církvi dnes? Bratři sobotní školy se shodli na tom, že Kristova církev není to, či ono společenství věřících. Názvy jednotlivých společenství si vymysleli lidé. Následovali tu, či onu myšlenku, tu či onu osobu, nebo skupinu lidí, jako v onom diskutovaném korintském městě a zapomněli na Krista. Do našich lavic zazněla dominantní myšlenka, která se ještě několikrát do konce sobotní školy připomněla a na které se všichni shodli. Stěny pyramidy jsou skupinou trojúhelníků s nekonečnou množinou bodů. Tyto strany se setkávají v jediném společném bodě. Tím bodem je vrchol pyramidy. Jde o to, kam každý z nás směřuje. Zdali k vrcholu pyramidy, nebo k její základně. Zdali ke Kristu, nebo jdeme opačným směrem. To se týká nejen jednotlivce, nýbrž i jednotlivých společenství. Jdeme k vrcholu pyramidy? Na to si musí odpovědět každý sám.

Více >

Sobota 11.června 2026

Sobota s úsměvem.

Je velmi příjemné, setkávat se po uplynulém týdnu s bratry a sestrami v Pánu Ježíši.

O co víc je příjemné, dívat se do usměvavých a někdy až rozesmátých tváří, kterých bylo v tento požehnaný den napočítáno 17. A tak tomu bylo i v tomto sobotním dni. Naše mladinká sestra Jindřiška Mročková tento týden pověřená zahájením dopolední pobožnosti a vedením sobotní školy doběhla za kazatelnu s mírným zpožděním. A právě její odzbrojující úsměv, omluva za semafory a kolony na cestě, jenž zavinily onen opožděný příjezd, pouze doložily její profesionálnost, bravurnost a to, že je děvčetem na svém místě v povolání do služby, kterého se jí od tohoto společenství dostalo.

Po tradičním zahájení a čtení Žalmů byla otevřena sobotní škola. Jindřiška nechávala široký prostor k otevřeným úvahám a vyjádření, čehož využila většina zúčastněných.

Více >

Průvodce studiem Bible 3Q 2026

Nová píseň Mirka Ešlera

Sobota 4.července 2026

Není sobota, jako sobota.

Rok 2026 má v kalendáři na své konto připsáno 52 sobotních dnů. Tato první prázdninová sobota je již třiadvacátou z kruhové výseče tohoto roku. Jistě se mnozí shodnou na tom, že každá z těch uplynulých byla něčím jedinečná, něčím výjimečná, a přesto noblesně i pokorně, jedinečně i premiérově krásná.

Ne jinak tomu bylo i tuto sobotu. Bratří a sester se sešlo pouze devět. Je přece čas zasloužených dovolených a radostných prázdnin. To ovšem neubralo nic z tohoto požehnaného dne a sobota, přestože byla jiná, tak si nenechala upřít nic z toho, co bylo v záhlaví předesláno.

Vedení celé Bohoslužby dopadlo na bedra bratra Pavla Pimka. A to z prostého důvodu, více beder nebylo k dispozici. A aby se tato služba stala efektivní, na Pavlovo bedra bylo naloženo i vedení sobotní školy. Nutno podotknou, že bratr Pimek byl náležitě připraven. Vždyť tématem byla Pavlova služba. Tedy povolání do služby apoštola Pavla samotným Ježíšem Kristem. Úkol to byl pro Pavla zvláště pak v Korintském antickém městě nadlidský. Přesto jej Pán vyzývá ať nemlčí a mluví. Pán jej utvrzuje, že je sním, a že nápomocni mu budou také i ostatní, kteří již přijali evangelium Ježíše Krista. V tomto bohatém, v dnešní terminologii univerzitním městě plného učenců a vzdělanců se Pavel snažil prosadit. O vyjádření se k této věci byl požádán i mlčící František Tomanec. Jeho odpověď byla trefná, shrnující celou myšlenku dnešního úkolu. Řekl: „Kdysi se o našem sboru hovořilo, že jsme sborem Korinťanů. Co bratr, to jiný názor. Ale když se bratři sešli, nebylo mezi nimi hádek, nýbrž vládla naprostá jednota v tom, že naší záchranou, naším spasením je jenom a pouze Ježíš Kristus, a to ten ukřižovaný.“

Více >

Pomoc Venezuele

Plakát ke stažení

Sobota 20.června 2026

Jako předzvěst zítřejšího prvního letního dne jsme dnes prožili sobotu s tropickými teplotami a blankytným nebem. Pohled do prosluněné zahrady prosklenou stěnou naší krásné modlitebny je v takových dnech úchvatný. Každý okamžik tak můžeme obdivovat Boží stvořitelské dílo. Krásu, kterou stvořil pro nás, Jeho děti. Bezmeznou a bezpodmínečnou Boží lásku k nám jsme si dnes chtěli připomenout nejen tímto pohledem , ale především památkou večeře Páně.

Úkolem sobotní školy „Velké pověření“ nás provedla mladičká vedoucí SŠ Jindřiška Mročková, a šlo jí to velmi dobře. Zamýšleli jsme se nad tím, co je naším pověřením, jak máme svědčit o Kristu a především zda je naším úkolem přivádět lidi ke Kristu nebo do církve. Rozhořela se velmi plamenná diskuse. Bible nám nabízí mnoho veršů, které nám odpovídají, jen je potřeba brát je jako celek a nevytrhávat jednotlivé verše, které by nás mohly zavést k nepřesným závěrům.

Každé setkání s lidmi – ať už se známými, nebo s cizími – by mělo být prostoupeno láskou, která vychází z trvalého vztahu s Bohem. Nikdy nevíme, jak to, jak se chováme jako věřící lidé, může ovlivnit druhé.

Více >

Upozornění

V sobotu 21.června 2026 společně prožijeme Památku večeře Páně.

Bohoslužba valašských mužů 13.června 2026

Protože se ve sboru ValMez konalo dnes setkání žen z blízkého i širokého okolí, museli se muži uchýlit „do exilu“.

Je velice dobré a hezké, že přibývá akcí jak sborových, tak regionálních ve společenství CASD. A že to nejsou setkání jen tak. Jsou to setkávání s požehnáním našeho Pána. Tuto zkušenost mohli osobně prožít i bratři uplynulou sobotu.

Organizátor: kazatel bratr Hynek Dona.

Místo setkání: kazatelská stanice ČCE Lázy.

Právě ono místo setkání bylo podmaňující. Skromný sbor na konci osady podtrhnul a upřednostnil překrásné dílo našeho Stvořitele. S úctou a pokorou pozorovali bratři překrásná panoramata hor, nad nimiž se majestátně a důstojně vznášela nadýchaná oblaka nad překrásnou valašskou krajinou. Z nenápadných kopců místního sboru, pohledy bratří brouzdaly přes Hostýnské vrchy, na vzdálenější Veřovické vrchy, přičemž na obzoru byly zarámovány Radhoštěm, Pustevnami a Kněhyní. Není divu, že si pod vlivem této malebné krajiny vzpurní Valaši zamilovali Pána Boha v prosazené a plné náboženské svobodě. A není také s podivem, že si Valachy zamiloval i bratr J. A. Komenský.

Více >

Bohoslužba žen 13.června 2026

V sobotu 13.června 2026 se uskutečnila Bohoslužba žen určená – jak název napovídá – pouze ženám. Z našeho společenství, jiných ohrádek, ale i hledajícím ženám. Téma letošní bohoslužby bylo „Odvaha být ženou aneb víra v každodennosti“. Odvaha není jen hrdinský čin, odvaha je často nenápadná, tichá. Každá žena ví, jak velkou odvahu mnohdy potřebuje, když jí svírají starosti o blízké, množství práce a povinností, ztráty a bolestivé události. Ten, kdo nám pomáhá jejich tíhu nést, je náš dobrý Pán a Spasitel. A o tom jsme se dnes chtěly bavit.

Více >

Poslední beseda Adra Klubu zdraví v tomto školním roce

Ve čtvrtek 11.6.2026 proběhla poslední beseda našeho klubu v tomto školním roce. Před nadcházejícími prázdninami jsme se naladili na letní cestování s panem MUDr. Martinem Ondráškem, se kterým jsme se vypravili na severní mys Nordkapp. Toto místo navštívil vícekrát a různými trasami. Tentokrát nám popsal svou cestu přes Polsko, Německo, Dánsko, Norsko, Švédsko, Finsko, Rusko, Estonsko, Lotyšsko, Litvu a přes Polsko zpět na Valašsko. Trasu dlouhou 10.656km projeli za 16 dní. Cesta krásnou severskou přírodou je ale natolik úchvatná, že kdyby se měl člověk zastavit na každém pěkném místě, mohl by putovat klidně celý rok.

Více >

Už tuto sobotu nás čekají zajímavé bohoslužby žen a mužů

Poslední beseda Adra Klubu zdraví v tomto školním roce

Sobota 6.června 2026

Červnové počasí si s námi hraje, jako by byl apríl. Chvíli teplo, chvíli zima. Mnohé květiny a keře, vloni touto dobou již obsypané květy, se stále ustrašeně choulí a schovávají svou barevnou krásu. Počasí se týkalo také sdílení před sobotní školou. I skrze něho lze rozpoznat Boží zásahy a zázraky, jak nám dosvědčili například manželé Chárovi svými zkušenostmi z minulé soboty prožité v Podkrkonoší.

Právě bratr Petr Chára nás dnes vedl při studiu úkolu. Původně plánovaný výjezd do Vsetína jsme odvolali, a tak se bratr ochotně ujal probírání. Téma znělo „Pokání a odpuštění“. Jednalo se o naše hříchy, naše pokání a odpuštění naším Pánem nám, hříšným. Jsme v mnohém stejní, jako Izraelci putující do zaslíbené země. Cesta se jim zdála dlouhá, odloučení od Mojžíše také. Lehce sklouzli k hříchu a modloslužbě.

Více >

Sobota 30.května 2026

Valaši a Laši, opět pod jednou střechou

Tentokrát Valaši vyrazili na Lašsko. Přesněji, bratři a sestry valašskomeziříčského sboru církve adventistů sedmého dne opláceli návštěvu bratří a sester z Nového Jičína. Ranní kapky deště dávaly tušit, že kousek za kopcem bude mokro ještě mokřejší. A vskutku. Za hostašovickým přejezdem začalo bubnové staccato do čelních skel a kapot našich vozů v podání množstvím rozvášněných dešťových bubeníčků. Ale bylo to milé, neboť jsme byli očekáváni milými sourozenci v Kristu. Ti nás velmi srdečně vítali na schodech i v předsálí.

Při vstupu do sálu, nově příchozího uchvátila velikost a noblesa tohoto Božího stánku. Ale na rozhlížení nebylo příliš času, neboť ne-valašsky započala bohoslužba, jak by se zde před několika dekádami v tomto sboru řeklo: „Absolut pünktlich.“

Zahájení bylo tradiční a v češtině!  I když s dialektem od valaštiny poněkud odlišným. Ale i to je krásné a milé, vždyť jsme mezi svými. Po úvodní písni přicházela společná modlitba, při níž byla mužská část vyzvána k pokleknutí. (Tedy pokud jsou toho schopni.) Pak se již shromáždění rozdělilo do dvou skupin.  Jedna zůstala v sále a druhá odešla zasednout ke „kulatému stolu“.

V sále byl vedením a probíráním myšlenek sobotní školy pověřen, bratr Sýkora z místního společenství.

Více >

Beseda „Biblická archeologie ve Svaté zemi“

Mgr. Tereza Holasová Vystudovala archeologii a judaistiku na Univerzitě Palackého v Olomouci a odborně se zaměřuje na biblickou archeologii a archeologii židovských památek. Biblická archeologie nám umožňuje nahlédnout do světa, o kterém vypráví Bible. 
Paní Mgr. Tereza Holasová nás na své skvělé besedě na téma „Biblická archeologie ve Svaté zemi“ nejprve seznámila, čím se tomuto vědní obor zabývá. Ona sama se zaobírá nálezy z oblasti Izraele, Mezopotámie, Egypta, řeckých ostrovů a Anatolie. Poslední výzkumy prováděla ve starozákonních městech Tel Lachish a Azeka. Vysvětlili jsme si dva směry biblické archeologie – minimalistický, který nevěří v pravdivost biblických textů, a maximalistický, pro který je Bible spolehlivý zdroj. Také jsme měli možnost porovnat biblickou časovou osu s archeologickým datováním, rozděleným na periody podle materiálů, které se v daném období používaly.
TEL je označení kopce, který vznikl uměle. Na určitém místě vzniklo osídlení, které bylo po určité době zničeno, a na daném místě později vzniklo nové město. To je původ kopcovitých útvarů v Izraeli. Jako například Tel Lakíš, představitel regionu Šefela, ve své době druhé nejvýznamnější město hned po Jeruzalému. Lakíš znamená v hebrejštině „hořet“, což průzkumy dokázaly – opakovaně zde docházelo ke zničení požárem. I když průzkum města probíhá od roku 1932, prozkoumán je pouze zlomek naleziště.
Každé historické období je znatelné v archeologických nálezech. Prošli jsme s naší přednášející jednotlivé etapy, připomněli jsme si biblické verše popisující toto období a seznámili jsme se s nálezy, které potvrzují pravdivost uvedených textů. Bylo úžasné sledovat, jak do sebe „dílky skládačky“ zapadají.
Město Lakíš má 3 chrámy a výstavní palác. Velmi oblíbený je symbol skaraba, který se objevuje všude. Z toho jsou patrné silné vazby mezi Egyptem a Kenánem. Stavby jsou vyhotoveny z nepálených cihel, dřevo je nedostatkové zboží, používá se minimálně. Při vykopávkách se našla řada nádob a zlatých plechů s vyobrazením různých bohů. Je zřejmé, že místní obyvatelé tíhli k modloslužbě, což bylo pro Kenán typické.
Lakíš bylo po Jeruzalému druhé největší město a Bible o něm hovoří dosti často. Nalezeny zde byly nádoby z doby vlády krále Chizkijáše, které mají zajímavou pečeť s textem LMLK = lemelech = pro krále. Mohlo jít o nádoby na daně, desátky nebo jídlo na válku.
V bráně města, která sloužila jako radnice, nádraží, celnice, obchod, byl nalezen kamenný záchod, který nebyl nikdy použit. Král Chizkijáš byl věrný Bohu a povolil jeho uctívání pouze v chrámu v Jeruzalémě. Protože brána sloužila také jako obřadní místo, král do ní dal umístit záchod, aby místo znesvětil.
Vně města Lakíš se zachovala dobývací rampa, zbytky zbraní, munice do praků. Také kamenná stéla, dnes uložená v Londýnském muzeu, na které je vyobrazeno město obléhané vojáky, z brány utíkají lidé do bezpečí z města pryč. Lakíš padl. Jeruzalém dobit nebyl.
Během svých průzkumů byla naše přednášející součástí týmu, který odhalil řadu artefaktů z jeruzalémského chrámu z Chrámové hory. Našli dřevěné ostění, které bylo v chrámu původně osazeno, a později využito při stavbě nových budov mešit.
Nalezena byla zlatá náušnice fénického typu. Zcela jistě patřila někomu, kdo se pohyboval na královském dvoře. Bible hovoří o tom, že v době Davida a Šalamouna byl udržován kontakt s králem Týru, od kterého kupovali vzácné dřevo z libanonského cedru. V této době se mohla náušnice do města dostat. Nalezena byla také nádoba vyrobená z hlíny z Jeruzaléma pravděpodobně v Sáby ( 800 př.Kr. ) s nápisem „kadidlo“. Velice zajímavé jsou olověné destičky nalezené na hoře Ebal, odkud byly podle Bible pronášena prokletí, zatím co z hory Gerazim byla pronášena požehnání. Na destičkách jsou zbytky nápisu „Buď proklet ve jménu Jahve“. Tyto destičky byly skenována českým týmem, který spolupracuje na vykopávkách s Izraelskou stranou.
Tereza Holasová se zúčastnila vykopávek také ve městě Azeka. Radost má z nálezu kamene, který původně sloužil k hraní hry podobné našim piškvorkám, později zabudovaný do stavby zdi domu.
Pro archeology nejsou důležité jen samotné nálezy, ale také informace o hloubce uložení, předmětech okolo, složení hlíny apod., z čehož lze vyvodit řadu velmi zajímavých informací.
Součástí archeologického výzkumu není jen samotné kopání, ale také skenování pomocí radiometrických metod, které přináší řadu důležitých poznatků.
Prožili jsme velmi zajímavý večer, kdy jsme se mohli alespoň pomyslně přenést do doby biblických příběhů a na vlastní oči vidět předměty, které možná drželi v rukou ti, o kterých v Písmu čteme. Děkujeme za úžasný prožitek.